Podlahové vytápění se v moderních energeticky úsporných domech stává standardem. Šetří energii, teplo od nohou je příjemné, v bytě nevíří prach a nikde nepřekážejí žádné nevzhledné radiátory. V souvislosti s fyzikálními procesy, které ve vytápěné podlaze probíhají, je však třeba správně zvolit materiál podlahové krytiny, aby tyto vlastnosti podpořila.
Vytápěná podlaha se zahřívá až na 25–27 °C a teplo z jejího povrchu rovnoměrně stoupá do prostoru. Podlahová krytina tedy musí dobře vést teplo – nebránit účinnému přenosu energie (mít malý tepelný odpor), a zároveň být objemově a tvarově stálá, aby nedocházelo k deformacím, smršťování, praskání a dalším poruchám. Za ideální je považována keramická či kamenná dlažba. Nejenže dobře vedou teplo, ale mají i schopnost tepelné akumulace, takže podlaha zůstává zahřátá ještě dlouho poté, co se výkon topení snížil.
Tento článek je pro členy klubu Můj dům.
Jste členem? Přihlásit se.
Opýtať sa & odpovedať