Dům na klidném okraji malé valašské obce, který jeho dnešní majitelé zdědili po předcích, poněkud klame tělem. Pod povrchem, tvářícím se jako moderní dřevostavba, se ukrývá duch sto padesát let starého stavení.
Stavba, klasický archetyp podélného venkovského stavení se sedlovou střechou, byla původně součástí malé zemědělské usedlosti s dvorem, výminkem a hospodářskými budovami, část však dnes již patří jiným majitelům. Západní průčelí sousedí se silnicí stoupající do kopce, na východní straně se pozemek rozšiřuje v malou travnatou plochu, která je využita jako zahrada.
Tento článek je pro členy klubu Můj dům.
Jste členem? Přihlásit se.
Opýtať sa & odpovedať