Nevtíravou architekturu, která citlivě vrůstá do přírody, místo aby ji pyšně opanovala, známe z Japonska nebo ze Skandinávie, v našich končinách je spíše popelkou. Svažitý pozemek, kde vládne mihotavý kontrast slunečních paprsků a stínů starých jehličnanů a v tichu mezi stromy září diamantové záblesky vodní hladiny, si zasloužil jedinečný přístup architekta i stavebníka.
Pro vysněný dům s atmosférou letního bungalovu u vody jeho budoucí majitel dlouho nemohl najít vhodné místo. Malá pozapomenutá obec ve středních Čechách, která trochu připomíná zarůstající zámek Šípkové Růženky, byla na první pohled to pravé.
Tento článek je pro členy klubu Můj dům.
Jste členem? Přihlásit se.
Opýtať sa & odpovedať