Rodinná vila z druhé poloviny 20. let minulého století zažila už několik přestaveb. Novým majitelům se její funkcionalistický vzhled líbil, měli však jinou představu o dispozici, chtěli dům více prosvětlit a propojit ho se zahradou. Vilu tedy čekala další renovace.

Podle Marty Lukešové z osloveného architektonického ateliéru ML Designers.cz neměl dům před renovací jednotný styl (vzhledem k počtu přestaveb, které v minulosti už absolvoval), a nebyl tedy čistým architektonickým reprezentantem své doby.

„Nevelká užitná kvalita původního objektu však umožnila velkorysé pojetí přestavby s maximálním otevřením vnitřních prostor,“ objasňuje architektka a dodává, že hodnota domu vzrostla i přístavbou nových částí citlivě napojených na původní stavbu.