Podlahové vytápění patří dnes k nejoblíbenějším technologiím. Oproti tradičním systémům s radiátory představuje změnu v oblasti stavební fyziky. Tomu je třeba přizpůsobit i výběr podlahy.
Podlahové vytápění je realizováno dvěma technologiemi – jako teplovodní systém „zalitý“ ve vrstvě betonu, anhydritu, případně jiné hmoty, nebo v podobě tenkých elektrických topných rohoží či fólií. Ať tak či tak, je založeno na jiném fyzikálním principu než tradiční vytápění radiátory – podlahové vrstvy vedou teplo a dále jej vyzařují. Teplo se šíří sáláním rovnoměrně do celého prostoru. Plošné vytápění pracuje s nízkými teplotami topné vody (cca 25–40 °C). Pochozí vrstva podlahy se – na rozdíl od vytápění radiátory – zahřívá na teplotu až 28 °C a také je vystavována teplotním změnám.
Tento článek je pro členy klubu Můj dům.
Jste členem? Přihlásit se.
Opýtať sa & odpovedať